Peníze jsou až na prvním místě.

Otázky a odpovědi

Nebyly nalezeny žádné otázky.


Kolik dluhů musím mít abych mohl jít do oddlužení?

 

Úpadek a způsoby jeho řešení

Insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení. Dále se zná i pojem tzv. hrozícího úpadku.

 

Úpadek ve formě platební neschopnosti

O platební neschopnost se jedná v situaci, kdy má dlužník více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Podmínka mnohosti věřitelů není splněna, má-li více pohledávek vůči dlužníku jen jeden věřitel. Aby se zabránilo účelovému vytváření mnohosti věřitelů převáděním nebo dělením pohledávek, stanoví zákon výslovně, že za dalšího věřitele se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Co se týče poslední podmínky, neschopnosti plnit závazky, považuje se za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících situací:

 

  • dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků
  • dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti
  • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí
  • dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud

 

Zákonná definice platební neschopnosti dopadá na všechny kategorie dlužníků, tedy fyzické osoby – nepodnikatele, fyzické osoby – podnikatele, právnické osoby.

 

Úpadek ve formě předlužení

O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, více věřitelů a zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Rozhodný je poměr veškerých dlužníkových závazků (včetně těch nesplatných) a jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku je též nutno přihlédnout k další správě a provozování podniku dlužníka, lze-li předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku a provozu podniku pokračovat.

 

Hrozící úpadek

Hrozícím úpadkem se rozumí situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. Užití tohoto institutu by mělo pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby dlužník mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost.

Způsoby řešení úpadku

Insolvenční zákon oproti předešlému zákonu o konkursu a vyrovnání rozšiřuje možnosti řešení úpadku dlužníka. I nadále je jedním z možných řešení úpadku konkurs, dlužníci-podnikatelé v úpadku, příp. jejich věřitelé mohou využít reorganizaci a dlužníci-nepodnikatelé oddlužení. Insolvenční zákon tak dává na výběr, která z možných variant řešení úpadku bude pro konkrétního dlužníka vhodná, přičemž počítá nejen s likvidačními postupy, ale rovněž s prvkem sanačním. Výběr vhodného způsobu řešení dlužníkova úpadku přitom je vždy motivován co největší mírou uspokojení věřitelů.

>>>>>>>>>>>>>>>>

 

Oddlužení

Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovi dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn. Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým, má umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli. Současně je cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.

Oddlužení je řešením pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti, neboť umožňuje řešit úpadek právnických i fyzických osob, ale v obou případech za splnění předpokladu, že nejde o podnikatele.

Náležitosti návrhu na povolení oddlužení

Návrh na povolení oddlužení podává vždy a jen dlužník sám současně s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení tedy nemůže za dlužníka podat nikdo jiný. V případě, že by věřitel dlužníka předešel a podal insolvenční návrh, pak má dlužník od jeho doručení 30-denní propadnou lhůtu na reakci – podání návrhu na povolení oddlužení a o této možnosti musí být informován soudem. Zákon stanoví podávání návrhu na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, který zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti.

Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat:

  • označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat
  • údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech
  • údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
  • návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší

K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit:

  • seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil
  • listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
  • písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky

Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále návrh musí podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže:

  • jím je sledován nepoctivý záměr, nebo
  • hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí
  • jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo
  • dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení

Schválení oddlužení

V ideálním případě soud rozhodne o povolení oddlužení. Usnesením o schválení oddlužení jsou vázáni všichni dotčení – dlužník, věřitelé, věřitelé, kteří s návrhem nesouhlasili i věřitelé, kteří nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další fáze řízení – například způsob oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení majetku mimo majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu insolvenčního správce.

Po schválení oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku, čímž nastává jeho účinnost. Insolvenční správce proto může, v případě zpeněžení majetkové podstaty, prodat majetek dlužníka, a dále postupuje jako v případě konkursu. Pokud je dlužníkem plněn splátkový kalendář, insolvenční správce prodá majetek sloužící k zajištění, kterým se uspokojí zajištění věřitelé a dále splácí dle splátkového kalendáře. Účinkem schválení oddlužení je také neproveditelnost exekuce a soudního výkonu rozhodnutí.

Způsoby oddlužení

Insolvenční zákon upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných věřitelích, kteří jej odhlasují buď na své schůzi nebo mimo ni. K výsledku hlasování soud přihlíží při rozhodování o návrhu. V případě, kdy soud zamítne návrh na povolení oddlužení, zejména zjištěním nepoctivého záměru dlužníka, je úpadek automaticky řešen konkursem.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžení majetkové podstaty se týká dlužníkova majetku do okamžiku, kdy soud povolí oddlužení, jedná se tedy o prodej majetku, který dlužník nabyl v minulosti, neboť do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Postupuje se obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu.

V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud:

  • uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny
  • označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty
  • označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli

Plnění splátkového kalendáře

Tento způsob oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna – pohledávky zajištěných věřitelů se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění a současně po dobu 5 let plní dlužník pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru. Dlužník je tedy povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Pravděpodobnou výši splátek si můžete spočítat zde.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen:

  • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat
  • hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře
  • bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání
  • vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců
  • nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení
  • neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody
  • nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit

Dlužník tedy začíná splácet dle splátkového kalendáře a to k cílové částce 30% z výše pohledávek. Tato částka je však minimum, naskytne- li se dlužníkovi další neočekávaný peněžitý či nepeněžitý příjem (výhra, dědictví, půjčka), jedná se o mimořádnou splátku nad rámec splátkového kalendáře a dlužník ji musí použít ke splácení. Dlužník nesmí bez souhlasu insolvenčního správce odmítnout dar ani dědictví, jinak by se jednalo o neplatný právní úkon. Dohled nad dlužníkem vykonává kromě insolvenčního správce také soud i věřitelé (věřitelský výbor). Dlužník je totiž povinen každých šest měsíců (k 15.1. a 15.6.) předkládat všem třem zmíněným subjektům přehled příjmů za uplynulých šest měsíců. Se splácením jednotlivých plateb se dlužník nesmí dostat do prodlení delšího než 30 dnů, jinak je automaticky sankcionován nařízením konkursu.

Po 5 letech, kdy dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti, které mu byly soudem uloženy, se řízení o oddlužení ukončí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (bude se jednat o všechny pohledávky, tedy i o ty nepřihlášené). Dlužníkovi jsou tedy smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Současně ale platí, že po dobu dalších 3 let následujících po usnesení o osvobození může soud nařídit jeho odejmutí, a to v případě, že dlužník jednal podvodně vůči věřitelům nebo pokud byl odsouzen za úmyslný trestný čin vztahující se k oddlužení anebo osvobození.

Fotografie použita dle Creative Commons Gruenewiese86  © 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode